Nicolas Flamel
Nicolas Flamel - Info
Fanoušci Harryho Pottera znají Nicholase Flamela především jako
středověkého alchymistu, který dokázal vyrobit kámen mudrců-zázračnou
substance, která mění olovo ve zlato a je základem pro výrobu elixíru
mládí.
V době kdy Harry přichází studovat do Bradavic (kde je kámen ukryt a
střežen mnoha zaklínadly a kouzly),je Flamel naživu a se svou ženou
Parenellou si v anglickém Devonu užívá svých zralých šesti set padesáti
šesti let.
Právě tak stár by totiž historický Nicholas Flamel, kdyby se dožil
dnešních dnů.Alchymista Flamel totiž skutečně žil, jeho žena se
skutečně jmenovala Parenelle a legendární kámen-pokud můžeme věřit
spisům, které po sobě zanechal-ve své alchymické laboratoři dne
17.ledna roku 1382 doopravdy vyrobil.
Většina našich vědomostí o Flamelovi pochází z jeho díla Hierogliphica, v němž líčí, jak se-téměř náhodou-stal alchymistou.
V době jeho narození, k němuž došlo ve francouském městečku Pontoise
okolo roku 1330, se již alchymie vítězně šířila pocelé západní Evropě.
Alchymické taje zprostředkované arabským světem a okolo roku 1200
zpřístupněné Evropě v latinských překladech čerpaly z technik
starověkých řeckých a egyptských hutníků a kovářů.
Příručky obsahovaly popisy umného laboratorního zařízení, chemických
přísad a složitých postupů ,jež měly vést k vytvoření kamene
mudrců,dosažení nesmírného bohatství a v první řadě k získání
nesmrtelnosti.
Alchymii byl připisován i duchovní rozměr:pokud se dílu oddával s
náležitou pokorou, mohl se alchymista pozvednout ke stavu vyšší čistoty
a ušlechtilosti.
Mnozí sice na oba tyto cíle alchymie hleděli nevěřícně, nespočetní
nadšenci si však zakládali domácí laboratoře a obětovali hledání kamene
dlouhá léta.
Zdá se ,že jako mladík Flamel žádný zájem o alchymii neměl, ačkoli o ní zcela jistě slyšel.
Na svou dobu byl vysoce vzdělaným mužem, neboť dovedl číst a psát francousky i latinsky.
Když nastal čas ,aby se postavil na vlastní nohy,přesídlil se Nicholas
do Paříže a stal se profesionálním kopistou,notářem a knihkupcem.
Ve Flamelově době neuměla většina lidí číst ani psát, a když
potřebovali písemný doklad o nějakém důležitém jednání či
obchodu,museli vyhledat služby písaře. Flamel si přivydělával i
opisováním knih (knihtisk byl objeven až o sto let později) a lekcemi
psaní v bohatých domech-mimo jiné své žáky učil,jak se podepsat.
Jeho prvním působištěm byl maličký dřevěný stánek na Písařské ulici,
ale když se jeho úspěšný podnik rozrostl o tovaryše a učně,zakoupil
nedaleko odsud dům a svůj podnik sem přestěhoval.
Kromě toho se seznámil a oženil s Parenellou, pohlednou a zámožnou vdovou.
Až do tohoto okamžiku se kariéra mladého písaře odehrávala zcela předvídatelně.
K zásadnímu obratu došlo,když se v obchodě objevil neznámý člověk a prodal mu knihu, která měla navždy změnit jeho život.
"Tehdy se mi za cenu dvou florintů ocitla v rukou,"píše Flamel, "velmi stará a veliká zlacená kniha.
Nebyla z papíru ani pergamenu jako jiné knihy, nýbrž byla vyrobena z
tenké kůry. Desky byly měděné,jemně provedené a po celé ploše ozdobené
rytinami podivných obrazců."
Flamel knihu prostudoval a nabyl přesvědčení, že obsahuje tajemství
výroby kamene mudrců, jemuž však bylo třeba nejprve porozumět.
Jako jiné alchymické příručky byla i tato z velké části psána záměrně tajemným jazykem.
A nejhlubší taje, které obsahovala,byly zaznamenány nikoli slovy, nýbrž pomocí záhadných symbolických obrázků.
Jedna kolorovaná kresba například znázorňovala poušť plnou půvabných studánek, z nichž své hlavy vystrkovali hadi.
Jiná představovala keř na vrcholku hory zmítaný větrem a obklopený gryfy a draky.
Flamel ilustrace obkreslil (vlastní knihu nesměl nikdy nikdo s výjimkou
Perenely spatřit),ukázal je svým známým a vyvěsil je v obchodě,neboť
doufal, že by mu někdo mohl vysvětlit ,co znamenají.
Nikdo takový se ale nenašel.Pravděpodobně někdy v této době si Flamel
založil alchymickou dílnu a začal zkoušet různé postupy na základě těch
částí knihy, jimž rozuměl.Žádný pokus se mu však nezdařil.Alchymická
tradice vyžaduje, aby adepti ,,umění" byli do jeho tajů nejrve
zasvěceni mistrem.
Do hledání takového učitele se Flamel pustil teprve po mnoha neúspěšných pokusech a našel jej až ve Španělsku.
Když mu byly nyní odhaleny pravé taje knihy, vrátil se do Paříže a po třech letech neúnavné práce dosáhl svého cíle.
,,Za přítomnosti (samotné)Perenelly jsem vykonal projekci červeného
kamene na určité množství rtuti," napsal, ,,a opravdu jsem ji proměnil
v téměř stejné množství zlata."Flamel uvádí,že zlato vyrobil pouze
třikrát.
I tak to bylo mnohem více, než kdy mohl potřebovat.
Žili s Perenellou skromně a své bohatství užívali k prospěchu druhých.
Během zbývajících let svého života manželé založili a podporovali
čtrnáct nemocnic, stavěli kaple, financovali údržbu kostelů a
kostelních hřbitovů a obdarovávali chudé vdovy a sitotky.
Perenella zemřela roku 1397 a Flamel strávil poslední léta svého života zapisováním svých alchymických znalostí.
Zesnul 22.března roku 1417 a byl pochován v kostele sv.Jakuba nedaleko svého domu.
Čemu máme ve Flamelově příběhu věřit??? Podařilo se mu skutečně zlato
vyrobit??? Nebo si všechno vymyslel-starobylou knihu, cestu do
Španělska i kámen mudrců??
Jediným zdrojem toho, co víme, je Flamel sám. Některá fakta o jeho životě jsou jistá.
Nicholas Flamel existoval, nepochybné jsou i jeho dary církvi a dobré
skutky (některé církevní památky,které zbudoval, přeprvaly staletí) a
příběh jeho alchymického hledání pomohl udržet při životě víru,že
alchymie není pouhou smyšlenkou a že kámen mudrců lze vyrobit.
V 17. století vešel Flamelův příběh do říše pověstí.
Tvrdilo se, že brzy poté, co zemřel,vtrhli do jeho domu lupiči a převrátili vše vzhůru nohama, jen aby našli nějaké zlato.
Žádné však nenašli, a tak otevřeli alchymistovu rakev, kde jak doufali, by se mohl ukrývat kámen mudrců.
Jenomže rakev byla prázdná-nebyl v ní ani kámen,ani Flamel!!!
To proto, tvrdí někteří, že ve skutečnosti Flamel ani Perenella nikdy nezemřeli, neboť pomocí kamene získali nesmrtelnost.
Podle zprávy jednoho vyslance Ludvíka XIV. žili v Indii a v roce 1761
je kdosi zahlédl v publiku přihlížejícím představení v Pařížské opeře.
A v poslední době se -z úst samotného Albuse Brumbála - šíří zvěsti,že
se manželský pár rozhoduje, zda nesmrtelnost raději nevymění za klidný
a dlouhý spánek.